Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

úterý 19. ledna 2010

Nekulatiny

...

V sobotu bylo Destruktorkovi dva a půl roku.
Proč to tak zdůrazňuji?
Z jednoduchého důvodu.
Dva a půl roku je pro mě takový až téměř mystický věk.
Když byl mrňouskovi rok nebo rok a půl, potkávali jsme různé maminky, jejichž
caparti se už evidentně chovali jako začínající lidi a to se mi moc líbilo.  Samozřejmě, že když malinkatý cizí chlapeček stojící u silnice dal Destruktorovi ručičku před tělo a řekl:"Pozor na auto," koukala jsem jako blázen a hned se ptala, kolik je takovému úžasnému tvorečkovi let.
"Dva a půl," řekla jeho maminka a pochválila ho, že je hodný na malého chlapečka.
"Spadla vám čepička," upozornila nás v obchodě asi před rokem holčička, podobně velká jako mrňous.
"Ty jsi hodná, děkuji," zvedla jsem čepičku a usmála se na malou i na její maminku. A jako obvykle:"Jak je stará vaše dceruška?"
"Dva a půl."
...
...
No, teď máme dva a půl my a musím říct, že na něco je trdlo k pohledání, ale na jiné věci je profesor.
Ráno je s ním ohromné popovídání. Je odpočatý, vyspaný, padají z něj moudra nečekaná a pak postupem dne je to tak na střídačku, aby se z něj k večeru stane šelma nezvladatená, pokud si přes den nezdříml, tak i pěkně protivná.
Musím říct, že opravdu krásně mluví a baví ho nová slovíčka, v neděli jsem na něj koukala, jak třeští oči na Otázky Václava Moravce a opakuje po jednotlivých diskutujících kousky toho, co říkají. Byla to podívaná pro bohy, sledovat ho, jak si mumlá: "...organizace státu ... rozpočtový schodek... pane kolego neříkáte pravdu... "
Bavilo ho to dobře čtvrt hodiny.

Aktivně se zúčastňuje všeho dění doma, když zazvoní telefon, nechá mě mluvit a jak zavěsím, okamžitě se ptá kdo to byl a co říkal. Já mu to vždy řeknu a vysvětlím, i když kolikrát nevím, jak to chápe, ale on vypadá spokojen, že dostal na své otázky nějakou odpověď. Dotáhl to k dokonalosti ve chvíli, kdy za brankou štěkal nějaký cizí pes a malý se mě s důvěrou zeptal:"Co štěká?"
Jo, přiznávám, že někdy si musím trošku vymýšlet.
Jako v případě kdy na mě vyzvídal, kam se poděl vánoční stromeček.
Copak je možné říci tomu malému, že jsme tu třpytivou krásu od Ježíška odstrojili a VYHODILI?! 
Ne, nešlo to vánoční úsilí tak degradovat.
Inu, bere si ho zpátky Ježíšek, aby ho měl nachystaný zase na příští rok, přece :-).

Dokáže si už moc pěkně hrát, pokud je přítomen nějaký bagr a "bagrovací" materiál. Jeho velikým miláčkem je kombajn, který si sám koupil v jednom velikém hračkářství, kde si dokázal vybrat naprosto jednoznačně tu nejlepší hračku, neodolatelně kouknout na Kapitána a se slovy:"Já ho potřebuju," vymámil z něj 7 stovek dřív, než jsem se stihla vrátit z WC.
Částka to byla tak omračující, že jsem její výši původně ani z Kapitána nemohla vydolovat, ale pak jsem to našla na krabici a šly na mě mrákoty.
Dneska už jsem vyměkla, jo, stálo to za to, za ty tři týdny, co kombajn má, ho téměř nedal z ruky, chodí s námi i do školky.
Moc se nehrne ke kreslení, spíše má rád plastelínu, nadšeně stříhá a nalepuje, samozřejmě s dopomocí.
Úplně nejraději si společně se mnou nebo s babičkou listuje knížkami a ukazuje, co chce přečíst, miluje říkadla. Polámaného Mravenečka už podle obrázků říká celého sám a má z toho vždycky velkou radost, když to dopovídá až do konce.

Vánočním překvapením číslo jedna pro něj bylo opravdické akvárko se živými rybičkami. Proč to tak zdůrazňuji, že je opravdové a jsou v něm živé rybičky?
Protože už delší čas chodí za Alex krmit ty rybičky fejsbukové, čistí s ní virtuální akvária kamarádům a moc se mu to líbilo. Ovšem nelíbilo se to mně, takže jsem měla velikou radost, když rodiče svolili a naložili si pod stromeček rybičky on-line  živé a v opravdické vodě. A jen co se ryby u našich trochu rozkoukaly, hned se pěkně pomnožily, takže teď má Matýsek parádní divadlo, jak vždycky chtěl, neboť láska k rybičkám mu byla vštěpena již v tom nejútlejším věku osmi měsíců a pak dále aktivně podporována.

Příhoda z dneška:
Když chtěl už potřetí krmit ty svoje sardinky, snažila se ho babička nějak odlákat k jiné činnosti. Vytáhla atlas a prý:"Pojď za mnou, Matýsku, ukážu ti něco, co jsi ještě neviděl."

Mrňous zabral, koukl, co to babička má a s nezájmem mávl rukou:"Ále, to jsou mapy," a dál se dožadoval krmení. Ještěže jsou ty rybky tak žravé.

Co nám nejde:
Poslechnout na slovo. (alespoň občas)
Chodit za ruku.
Sedět při nakupování ve vozíku.
Stále máme plínky na spaní.
Jí sám, ale od jídla utíká, poobědvat je fuška na půl hodiny. Už se také párkát stalo, že si odběhl a když se vrátil, Kimba právě dožírala. Teď už aspoň ví, že si musí dávat bacha.
Asi třikrát už se zúčastnil sklízení hraček, jinak než tím, že je posbírané zase bleskově rozsypal.

Respekt před auty u něj pozoruji teprve pár dní, ale i to je pokrok, jeho vrhání do silnice mi dělalo dlouho těžkou hlavu.
Tak asi jo, funguje to, má dva a půl a stává se z něj člověk.

$$OBR431918$$
foto (c)Kapitán

30 komentářů:

  1. Genius, ten tvůj malej člověk! A žvatlá si s politiky. Pane jo! Copak z něj asi jednou bude?!?

    OdpovědětVymazat
  2. No vida, Mates bude moct do školy v pěti a v deseti už bude sedět u Moravce a aspoň se na to bude dát dívat:-))

    OdpovědětVymazat
  3. Jo, Báro, dva a půl je vážně moc pěkný věk. Už i to nějak začíná utíkat (tři a čtvrt - ale taky dobrý).

    Poslouchat na slovo - jednou jsem něco takového řekla před doktorkou - a dozvěděla jsem se, že na slovo se poslouchá buď po absolutní drezúře nebo z absolutního strachu. Že do určitého věku je velice v normě, když poslechne napotřetí nebo napočtvrté. Což sice nechápou jedni naši prarodiče, ale to už je jejich problém... Teda jediné, u čeho jsem dost na poslechnutí trvala, tak to byla přesně ta auta na cestách, ev. jiné život ohrožující věci. Z ostatního se nestřílí... :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Já taky lituju, že malá nechce chodit za ručičku,já bych tu její tlapku držela pořád a ona se vždycky vytrhne koukne na mě a potřese hlavinkou \"nenene\". chjo. Tyranka... :)

    OdpovědětVymazat
  5. Nom: \"do určitého věku je velice v normě, když poslechne napotřetí nebo napočtvrté\" To je skvelá správa. Staršie mláďa má šestnásť, koľko ešte potrvá, kým do toho určitého veku dorastie?

    OdpovědětVymazat
  6. Lenko,zatím to vypadá jednoznačně na popeláře. :-)))

    Nomi, tři a čtvrt, to už jste kabrňáci :-)
    Já jsem o s tm poslechnutím myslela trochu jinak: Poslechout alespoň někdy, jedno napokolikáté. On má ve zvyku, že něco řeknu a on udělá pryvý opak a pořád to bere jako hru. Ve většině případů je to jedno, ale sem tam je to vážné a je opravdu potřeba, aby okamžitě poslechl (třeba když se rozběhne někam pryč) a tam jsem v koncích.

    C. za 25-30 let bude doufám politická scéna natolik jiná, že dnes bych si vůbec netroufla říci, kam se přidá. Mým úkolem je poskytnout mu možnosti k takovému rozhledu, aby si pak vybral sám a dobře.

    Lojzo, neděs mě! ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. lojzomožná si ten moment \"určitého věku\" jen nepostřehl:-), teď už se to bude zase postupně zhoršovat:-)

    OdpovědětVymazat
  8. moc se mi líbí, jak se Kimba podílí na výchově :)

    a rybičky budete mít pěkně tlustý ;)

    OdpovědětVymazat
  9. Mod: Hm, zrejme som práve v ten večer nebol doma. No čo už, škoda.
    :-)))

    OdpovědětVymazat
  10. Bárokaždé dítě má prostě něco, Gremlini i Čaky poslouchají velmi \"slušně\", ale třeba R jsme Matese naučili až vloni v létě, prostě nemůžeš chtít všechno:-)

    OdpovědětVymazat
  11. Dewberry,rybičky byly pěkně tlustý, už když jsme je kupovali. A taky jo, to bylo dětí do Silvestra :-)))

    lojzo, to je jen tak mihlo... to jsi mě rozesmál!

    Mod, když vyvinu teror, tak poslechne, ale takhle já to nechci. Doma reaguje, když nasadím \"tichý zlý hlas\", al to venku nefunguje a tam to potřebuji nejvíc. No jo, nemůžu chtít všechno :-)))

    OdpovědětVymazat
  12. nasemu je taky 2.5 a zdaleka tak upovidanej nejni. Kolikrat propukne v samomluvu ve vlastni reci, docela verohodne \'telefonuje\' ale komunikace s nim je jeste hodne jednostranna :( Naopak za ruku se vodi rad, to se az divim, zadej trening tomu nepredchazel. No a plinky kupujeme dal, i kdyz novinka je ze uz se na zachod s nastavcem necha posadit (zatim bez kyzeneho efektu ale nest!)
    Penize neres, ty byly a budou ...:)) hlavne ze si vyhraje xxx

    OdpovědětVymazat
  13. slovickareniBaro, me se osvedcilo slovni spojeni \"potrebuju, abys me v tomhle poslechl/a\". Ono to neposlouchani casto prameni z touhy mit veci pod kontrolou a tak se nekdy vyplati nechat mrnouse \"vybrat\" - treba \"chces mrkev nebo brokolici\", teda ve vecech, na kterych ti nesejde. Samozrejme jsou zalezitosti, o kterych se nesmlouva.

    OdpovědětVymazat
  14. My na poslouchani mame bajecny trik a funguje od tri let,sice to chtelo jednou pres zadek-ale osvedcilo se to.
    Ja pocitam do tri...
    A pravda je,ze do tri let nas holcicka okazale ignorovala a umela to s ni jenom babicka.
    Dneska je holce pet a muzu rict,ze nemam strach ji dat zadnemu pribuznemu na vikend,protoze je vcelku samostatna a poslusna.
    Za to Raptor!!! :))

    Je jasny,ze Bagr Destruktorek potreboval :)),ze je to prima,kdyz maji deti radost? :))

    OdpovědětVymazat
  15. Pocitani do tri je taky dobry, kdyz uz nic jinyho, tak bude mrnous umet pocitat do tri :)) Na nektery deti vic zabere \"odpocitavani\" - tri, dva, jedna!

    OdpovědětVymazat
  16. spoon,poslouchala jsem zajímavý rozhovor v rádiu o tom, jak to mají \"dvojjazyčné\" děti. Je to tak jak píšeš, ale pak se naráz jednoho dne rozpovídá česky i anglicky, uvidíš :-)
    Ne, peníze až tak neřeším, ale bylo to dva dny po vánocích, tak pak měl spíš problém, že nevěděl, s čím si hrát dřív.
    :-D

    Janice, jo, k takovému nějakému modelu spějeme. Myslím, že to bude s věkem trochu lépe chápat. Ale hranice kvůli němu posunovat nebudu, i tak je má dosti volné.

    Cheo, je proma, když můžu udělat malému radost, ale všechno to musí být vyvážené. Máš dvě, tak sama víš, jak to je, i přemíra všeho je na škodu.

    A odpočítáváme, když chceme, aby se pohnul a šel, tak pak nastává tradiční \"jako závod\" 3..2..1.. start!!!
    Už to začíná pomalu fungovat.

    Jani, do tří už si napočítá, někdy s úspěchem i něco udělá, někdy ne :-)))

    OdpovědětVymazat
  17. To je těžký, Čaky nemá pleny od 1.5 roku, stejně tak na tom byli Gremlini, počítat uměla už ve 3 do deseti, taky rozeznala nejen základní barvy, ale třeba i růžovou, fialovou a šedivou, ale rozumět jí co říká, je problém ještě i teď, když jí budou za pár měsíců 4.

    OdpovědětVymazat
  18. Mod,u nás je to fakt sranda. Dnes ráno jdu mrňouse probudit, že půjdeme do školky, v pokoji smrad jako v opičárně a on mi hlásí:\"Maminko, já jsem se radostí pokakal!\"

    OdpovědětVymazat
  19. Báro :-)))))))Starý lidi jsou jako děti... ;-) Jen to posrání už není vod radosti. :o)

    OdpovědětVymazat
  20. Rybičky mi připomněly, jak Mladej u kamarádky obdivoval akvárko a v nestřežené chvíli ryby nakrmil tak, že je v tom plovoucím sajrajtu nebylo vidět! Je to chlap jak hora! utáhne tááákovou tašku.:)

    OdpovědětVymazat
  21. Báro... k rybičkám? ;-))2apůl roku dcerka ;)) u babičky, zrovna jí dělala snídani. V akvárku byl ten strojek na bublinky, aby měly rybky dost kyslíku. V nestřeženém okamžiku, dcerka sama u akvárka. Někdy odpoledne, navečer nevím, si babička všimla, že akvárko má nějakou divnou vodu, neprůhlednou, všude plno pěny a rybky nikde. Závěr - dcerka jim ráno hodila mýdlo, aby se taky umyly. ;-))

    OdpovědětVymazat
  22. Přesně, od tohohle věku už se s človíčkem cítím jinak, i si to víc užívám, jak je rozumnější a dá se lecos vykomunikovat. Akorát ta naše je doost ukecaná, večer už se docela těším, až usne a zmlkne
    ;- ) Jinak \"počebuju, počebujůůů!!\" známe taky dobře, ale snažíme se často nevyměkávat ;-)A už nám dost kecá do toho, co bude nosit, ale dá se to většinou diplomaticky korigovat. Od jídla NIKDY neutekla, dokud je něco na talíři, pilně papá, mooc ráda jí a nikdy u toho nezlobí, jídlo ji dokáže plně zaujmout:-)V restauracích je proto vzorňas a umí už si objednat svá jídla, od te doby, co jsem ji rekla, ze kdyz si nerekne, co chce, nic jí nepřinesou:-)

    OdpovědětVymazat
  23. Gratuluji, Matýsku, tohle je krásný věk. A koukám, že některé věci, co ti nejdou, máme společné. :)

    OdpovědětVymazat
  24. Mod, Wicky,on ten náš dialog ještě pokračoval:
    ...
    Maminko, já jsem se radostí pokakal.
    A proč máš radost?
    Protože jsem se probudil.
    :-)))))
    To by mohlo, Wicky, platit i pro ty staré lidi, možná pro každého z nás, jen ta radost my nemusela mít takové následky :-)

    Petisee, bojím se, aby jim také mrňopusek takhle nenasypal papáníčka!

    Jo, na fotce Destruktor pár minut po koupi potřebného kombajnu. Tašku si tahal po Vaňkovce pak celou dobu :-))

    Wicky, Jar do akvária, děs každého, kdo má malé dítě :-D
    Mýdlo také dobré!

    Bosorko, v restauracích to bývá různé, pokud se dlouho nečeká, tak to jde, ale jak má 3/4 hodiny sedět a těšit se jen tak na sucho na jídlo, tak to moc nejde ani mě :-)

    Bohdane, Matýsek děkuje, prý jestli ti jde dobře to uklízení hraček, tak to ostatní se také časem poddá ;-)

    OdpovědětVymazat
  25. No to jsou neskutečné pokroky! To UŽ je dva a půl roku?!? Nespletla ses? Mi to přijde tak maximálně rok:-))

    OdpovědětVymazat
  26. Jo, Kamio,letí to jako blázen. Za chvíli už to půjde a já se budu moci pracovně i zájmově vrátit tam, odkud mě na počátku roku 2007 tak nečekaně vytrhl.
    Ale i tak už to bude jiné, i když myšlenky na dostudování rozdělaného oboru jsem se zcela určitě nevzdala. :-))

    OdpovědětVymazat
  27. :-):-) zdravíme s Liduškou Matýska. Je to fakt šikulka! Moc hezky jsem si u tebe zase početla, teď už snad zase budu víc stíhat číst, tak nakouknu častěji... ;-)

    OdpovědětVymazat