Co je to tady za kanára?

No přece sova předělaná na skřivánka!

Jo, přesně tak daleko jsem to dopracovala.
Naprostá násilná převýchova, která se kdysi nepovedla ani malinké Alex.
Všichni lidé, co se mnou udržovali nějaké vztahy, ať už přátelské nebo pracovní, dobře věděli, že do devíti ráno se se mnou nedomluví ani posuňkovou řečí, ale v deset večer klidně mohou volat, přijít, ba co víc, nevyhodila bych nikoho ani v jedenáct.

S tím je konec.
Klidně mi zavolejte v pět ráno a vezmu telefon na první zazvonění, ale po osmé večerní už dokonce mnohdy i spím.
Začalo to pozvolna, poznáním, že mi to ráno o něco lépe myslí, že stejnou práci udělám ráno rychleji než večer a navíc bez chyb. Že večer, úplně umlácená všemožnými činnostmi s Destruktorem jsem opravdu jen tak zralá nechat na sebe prýštit chvíli vodu ze sprchy a pak se skácet do postele. No a když ta nutná práce tím pádem zůstala  na ráno a nedala se už nijak odložit, začala jsem si všímat, že se mi ráno pracuje lépe, jsem odpočatá a je to poznat.
 
Copak teď, když je bar mimo sezónu jen občas v provozu na různé soukromé akce, je to fajn, ale s blížícím se podzimem, se začínám obávat, abych z toho nemusela udělat mléčný bar pro pracující na ranní směnu :-)).

Ale proč to vše píšu!
Už je to pár neděl, co se pustil Wu do zajímavého výzkumu, který má odhalit, zda má hodina našeho narození vliv na to, zda je pak člověk ve svém životě skřivan nebo sova.
Aby se mohl dojít k lepším výsledkům, než kdyby se toho zhostili britští vědci, je potřeba nashromáždit víc dat.
Kdo má zájem, skočte se tam podívat a přiznat, jak to s vámi je, ať se k něčemu dobéřeme. Moc by mě samotnou zajímalo, zda je tam nějaká souvislost.

A teď DOBROU NOC, nechápu, co tady dneska tak ponocuji.