Pořezané přátelství?

Doufám, že ne.

Je to pár let, co se ženil bývalý kolega. Kolikrát básnil o tom, jak si představuje mít zařízenou kuchyň, protože občas rád ukuchtil nějakou specialitku. Dlouho jsem přemýšlela, co mu dát, protože jsme spolu bezvadně vycházeli, občas jsme se sešli i mimo práci, skoro si troufnu říct, že naše vztahy neměly chybu.
Prolezla jsem mraky obchodů (já!, která nenávidí nákupy), ve snaze dát mu něco, co opravdu "sedne" a mile ho překvapit.
Asi ve stopadesátém obchodě jsem to uviděla: nerezovo-dřevěný špalek se sadou špičkových nožů. No, to je dárek do nově chystané kuchyně.
Dobře jsem věděla, že při jednom dítěti a druhém na cestě a bez rodičů, kteří by pomohli, by si takovou krásu nikdy sám nekoupil.
Neváhala jsem ani minutu.
Z obchodu jsem se ještě stavila v kadeřnictví. Při těch nesmyslných řečech, které se v takových zařízeních obvykle vedou, se mě holička zeptala, co to mám sebou za krabici.
Tak jsem jí řekl, že se žení kolega a já mu koupila sadu nožů.
Zděsila se upřímně.
"Ale to se nedělá! To pořežete přátelství!"
Bóóže, tyhle pověry, to je tak něco na mě.
"Snad to zvládneme," odpověděla jsem lehkomyslaně a dál to neřešila.
Na svatbě se nože moc líbily.
Jediný exces prý nastal ve chvíli, kdy jimi rozjaření svatebčané začali po sobě házet a bylo nutno společnost urychleně rozdělit.
Podotýkám, že se nejednalo o žádnou etnickou menšinu, že se to může stát i v lepších rodinách.
Skočím v čase a omezím se na prosté konstatování, že nejen, že dávné přátelství už neexistuje, ale vše se díky neustálému nedostatku peněz mladé rodiny a manipulací s penězi v práci, dostalo do roviny hodně záporné.
Velmi pořezané je vše, co se našich celkových vztahů týká.
A včera zas.
Dostala jsem nádherný nůž. Moc si ho vážím, jednak proto, že jsem takový nikdy neviděla, druhak proto, že je to úžasná řemeslná práce a třeťak proto, že mi ho přivezl kamarád z mise v Aghánistánu.
Hoši se z té strašlivé země vrátili někdy před Vánocemi, díky Bohu všichni bez zranění a my doma, co jsme o ně měli celou dobu strach jsme konečně vydechli úlevou.
A včera se po dlouhých domluvách konečně zastavil na delší pokec a donesl mi tenhle nůž a já budu tiše doufat, že nám přátelství nepořeže.

$$OBR190035$$