Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

pondělí 4. prosince 2006

S Mamedem na věčné časy,

asi si koupím dláto.

Mám rozpletenou šálu.
Od loňska.

Na můj vkus je to povážlivě dlouho.
Naštěstí se šálomóda nemění tak často, abych nemohla ven s předloňským modelem.

Taky mám rozešitou  sukni.
Od léta.
Je z teplého manšestru  zdobeného flitry a měla být na zimu. Místo toho aby mě teď hřála, tak je ve stavu hlubokého rozkladu v igelitce na poličce u šicího stroje.
Tady je to ovšm horší, protože manšestr s flitry a korálky bude za dvě zimy dobrý tak leda psovi do boudy.

Nějak se mi to začalo hromadit.
A nejhorší je, že vím proč.

Kolik času denně prointernetujete?

A budu ještě drzejší: kolik času denně problogujete?

Já dost.
A v tom je ten rozdíl, že zatímco prababička mohla paličkovat krásné krajky, kterými se mohu těšit ještě dnes a po mě další generace, v mé závěti bude napsáno: "Po mě nic nezbylo, protože jsem surfovala po internetu. Čau, potomci."

Ne, že bych se ve svém věku trápila nějakým svým odkazem pro příští generace, ale nechat po sobě odřenou klávesnici, to mi se mi taky moc nelíbí.

Jenže někdy nelze odolat.
Mlácení prázdné slámy na chatech mě nikdy moc nebavilo, zato různé servery s fotkami a fotoblogy, tam tedy dokážu strávit hodně času. Ztracena v prostoru toulám se po horách a plážích, obdivuji architekturu či sportovní autoveterány.
Vydávám se s motorkáři na expedice plné rychlosti a klopených zatáček a nic mi nebrání se odreaguvat u stránek tvořivých výtvarnic, které dokážou z běžných věcí vytvořit úžasná inspirativní dílka.

Pak se pustím do psaní něčeho na svém blogu a čas běží a jen z poličky na mě pomrkává ten nastříhaný manšestr.

Podle mě, to má nejlépe vyřešené Mamed. Protože ten nic nenechal náhodě a svůj blog tesá zároveň do kamene. Pro budoucí potomky.
  

11 komentářů:

  1. Dnes si mě bere tolik lidí do mluvidel! Až mě to děsí :)

    OdpovědětVymazat
  2. Báro...díky za Mameda...ale Ty...taky tesáš!Jednou si vnuci počtou.Svědectví cennější než paličkované krajky.

    OdpovědětVymazat
  3. Mamede, pokud to bereš jako předstupeň nesmrtelnosti, tak to by mě taky děsilo! :)))

    OdpovědětVymazat
  4. Mirko,jen do té chvíle, než nás barbarské kmeny odstaví od elektřiny... ;)

    OdpovědětVymazat
  5. Báronezapomínej na to 7. babiččino mnou poupravené a dělej to co chceš, abys to dělala ráda:-)

    OdpovědětVymazat
  6. Mod,jóóó, jdu lepit čudlíky na kabelku a pak o tom napíšu :)))))

    OdpovědětVymazat
  7. Skvělýnávrh závěti. Hluboce smekám a klaním se až k zemi (skoro, níž jak ke kolenům to neumím ,-)Protože u PC/netu taky trčím povážlivě dlouho a denně ...

    OdpovědětVymazat
  8. kolik času? strašně!

    OdpovědětVymazat
  9. Gombo,jedna pravidelná zákaznice mi kdysi řekla:\"Až ti moji spratci zjistí, co po mně zdědí, tak mi plivnou na hrob.\"Tak to je to internetování opravdu lepší! :))Rowdy - strašně moc nebo strašně málo? :))))

    OdpovědětVymazat
  10. Je fakt, že to zabírá nějaký ten čas, ale má to i své výhody...1.Kdo z vás ví, čím se denně zabýval váš prarodič? Co jej štvalo, čemu se smál? 2.Ve chvílích samoty se člověk nemusí cítit až tak sám 3.Kdo potřebuje kreativní psaní, je to super cvičení každý den 4.Zasměju se těm vašim příběhům a postřehům a to prý prodlužuje život, takže 5.Báro, měla bys mít vlastně více času na všechno ostatní:)) - Z toho vyplývá, že čím více času věnuješ blogu, tím více času máš na blog:))

    OdpovědětVymazat
  11. KamiličNení nic důležitějšího, než si umět všechno dobře zdůvodnit!Bod 5. dovádí Modoninu filozofii k naprosté dokonalosti. Přinejmenším, pokud se blogů týče :)))

    OdpovědětVymazat